Pilates jak ho vidím já

Do svých 41 let jsem na otázku, jestli se věnuji  nějakému sportu odpovídala větou: „Přece si nebudu dobrovolně ubližovat.“ :-)

Když jsem ale začala mít pocit, že nutně potřebuji vyčistit hlavu, vzpomněla jsem si, že jsem se kdysi při pobytu v Karlových Varech setkala se cvičením pilates a přihlásila se do kurzu. Zvolna jsem pronikala do tajů tohoto na první pohled nenápadného cvičení, a nestačila se divit, jak rychle jsem mu propadla.

Fascinuje mě na něm, jak nás učí vnímat tělo jako harmonický celek, jak dokáže účinně pracovat i s minimálním pohybem, ba co víc, někdy jen s pouhou představou pohybu. Líbí se mi efektivita jednotlivých prvků a také to, že se každý cvik dá přizpůsobit aktuální kondici klienta a cvičení je tak vhodné pro všechny věkové i výkonnostní kategorie.  

Moje definice pilates by tedy zněla asi takto:

Je to cvičení, které vás naučí používat vlastní tělo tak, abyste mu neubližovali, přivede vás ke koordinaci myšlení, dechu a pohybu, objevíte díky němu svaly, o kterých jste zatím neměli ani potuchy, zpevníte a vytvarujete si postavu a jako bonus k tomu všemu vám vždycky dodá energii a zlepší náladu. Má ale jednu vadu – je hrozně návykový :-)

Mám velkou radost, když mi klienti po hodině cvičení říkají, že jsou krásně protažení, že jsou pohyblivější, že ve svém těle objevili nějaký "nový" sval, nebo že aspoň na chvíli zapomněli na svoje starosti. Těší mě sledovat, jak se s přibývajícími odcvičenými lekcemi zlepšuje jejich mobilita, koordinace a jak postupně úspěšně zvládají cviky, na které zpočátku pohlíželi s velkou nedůvěrou.